blátivý Chřiby
 |
| plánovaná trasa |
V sobotu ráno jsem byl ready na brněnským hlavasu se svojí sbalenou třináctikilovou krosničkou na zádech. Rychlík Moravan přifrčel celkem dosti s předstihem, takže bylo jednoduchý najít volnej flek. Jenže jsem omylem sedl do cyklo oddílu, ale už zůstávám sedět, protože kterej cykloteplák by se šel dobrovolně mořit do toho bahna že? Moji domněnku mi potvrdil i přísedící baťůžkový pár vedle mě, který to jen řekl nahlas 😄 Mezitím si ke mně přisedl borec, který už řekl dobrý ráno Heinekenu a za tradičního plechovkovýho odsyčení tam odjistil další škopek. Vychytal sobotní šichtu, tak se na ní musel náležitě připravit.
Cesta vlakem uběhla lusknutím prstu, narychlo jsem prošel Otrokovicama, ve kterých se trošku zastavil čas, při stezce kolem vody bylo pár vzkazů od místňáků, no bylo na čase zmizet do chřibských lesů.
 |
| Váš pes co? |
 |
Výhled na Otrokovice |
Už při prvních krocích po turistický stezce mi bylo jasný, že budu muset trošku upravit styl chůze, protože dyšť po sobě zanechal nesmazatelný stopy v podobě naprosto rozblácenejch stezek, někde to bylo schůdnější, jinde moc ne... nóó, kdo se bojí bahna, nesmí do lesa! Jo přiznám se, lachtana jsem taky hodil, ale paradoxně to bylo až na mokrým listí na skororovince...
Krom toho hnusnýho blatisu jsem měl čas se kochat i tím ostatním, co Chřiby nabízej. Což byly obrovský monumentální bukový lesy, výhledy a skalky, na kterých bylo vidět, že už tam ležej nějakej pátek.
 |
| Výhled k Bílejm Karpatům |
 |
| Bukový lesy |
 |
| Budačina |
 | ||
Komínský skály
|
Krásnou dominantou Chřibů je rozhledna Brdo, kterou jsem měl v plánu navštívit. Jen jsem to vzal trošku oklikou, zeleným turistickým značením, kolem potůčku, kterej se tak nějak místama dostával i na tu stezku. No byl to slušnej kardio kopcovej výběh, na moji bandaně nezůstala nit suchá.
 |
| Podvečerní perkelt tajm pod liduprázdným Brdem |
Na Brdu proběhla zasloužená véča, což nebylo nic jinýho než kus tuňáka s moc dobrým rajčatovým bulgurem (v tu dobu, v tu chvíli, v tu situaci - top strop jídlo! 😄). Pobalil jsem si svoje věci a už začal pomalu sondovat po místě, kde bych to zakotvil. Spustilo se poprchání, sice bylo ještě dosti světla, ale už nastal čas odpočinku, takže jsem zavěsil hamaku a pomalu poklimbával...
 |
| Hompy homp spaní |
V deset večer šlo všechno zvířectvo spát, takže nastalo božský ticho a já se jen přidal k jejich spánku. Ráno přesně v pět hodin se všem spustily přírodní budíky a les zase začal ožívat. Jenže mně se fakt ještě nechtělo z vyhřátýho spacáku. Hodinka polehávání v hamace se mi túze líbilo, ale potom už nastal opět čas přesunu, takže jsem za sebou zametl všecky stopy a razil dál.
Ukusoval jsem další kilometry cesty, začaly se objevovat pěkný vlnivý výhledy, potkal jsem i místního koryčanskýho vejletníka, kterej šel zachytit pár těhle vlnkovanejch pohledů na svoji zrcadlovku se stativem. Po příjemným pokecu jsem se rozloučil a vydal se kutálet dál do lesů.
 |
| Zelený vlny numero uno |
 |
| Zelený vlny numero due |
Následně jsem procházel přes hradisko sv. Klimenta, což bylo místo s hutnou atmosférou, v patnáctým století to tam pravděpodobně srovnali se zemí moravští husiti.
Drželo se mě pořád slušný tempíčko, na naplánovaný trase jsem odchytával poslední horopointy a už tak vyhlížel finiš moji cesty - vesnicu Jestřabice. Na kraji dědinky míjím farmičku s muflonama, paovcama a dalšíma chlupáčama.
 |
| Zvířecí gang z Jestřabice |
 |
| Vynalézavej muflonis |
S vidinou toho, že si dám v dědině zasloužený vychlazený pívo, žhavím mapy.cz, abych věděl, kam se mám nasměrovat. No dostalo se mi smutnýho výsledku, ani hospoda, ani market, ani nádražka...co už.
Došel jsem na vlakáč, a za dvacet minut dovalil slíbenej vlak směr Brnó, timin' nemohl vyjít lépe. Byl to špicózní víkend, nádherný protaženíčko před něčím větším, co mě čeká za pár týdnů...
Našlapáno reálně: 76 km
Počet odnesenejch zvířat: 1 klíště
Počet hodin venku: 32 hodin
Počet spapanejch tyčinek: hodně
 |
| Howgh |
